Proč se „plukovník“ píše takhle?

Anglický pravopis je bizarní. Víme, že. Od chvíle, kdy se ve škole dozvídáme o tichém „e“, naše nevinná očekávání, že zvuk a hláskování by se měly úhledně shodovat, začnou mizet a brzy přijmeme, že „osm“ se rýmuje na „jedli“, „z“ se rýmuje na „láska „“ A „to“ zní jako „příliš“ zní jako „dva“. Pokud se někdy na okamžik pozastavíme, abychom se nad těmito výstřednostmi divili, rychle rezignujeme na to, že musí existovat důvody – věci o historii a etymologii a zvuk se v průběhu času mění. To je jedno. Angličtina. LOL. Že jo? Je to to, co to je.

Ale někdy to angličtina zabírá příliš daleko, dělá něco tak drzého a nestydatého, že to nemůžeme nechat jen tak sklouznout. To je, když musíme odhodit ramena, dát si ruce na boky a zeptat se, prázdné místo, co je to se slovem „plukovník“?

„Plukovník“ se vyslovuje stejně jako „jádro“. “ Jak se to stalo? Z výpůjčky stejného slova ze dvou různých míst. V 15. letech si angličtina vypůjčila spoustu vojenského slovníku z francouzštiny, slova jako kavalérie, infanterie, citadela, kánon a také, coronel. Francouzi si je půjčili od Italové, tehdejší vládnoucí odborníci na válečné umění, ale při tom změnili Colonello na Coronel.

Proč to udělali? Běžný proces zvaný disimilace – když dva případy stejného zvuku vyskytují se blízko sebe jedním slovem, lidé mají tendenci změnit jednu z instancí na něco jiného. Zde se první „l“ změnilo na „r“. Opačný proces nastal u latinského slova peregrinus (poutník), kdy bylo první „r“ změněno na „l“ (nyní je to peregrino ve španělštině a Pellegrino v italštině. Angličtina zdědila verzi „l“ v poutníkovi.)

Poté, co se disimilovaný francouzský koronel dostal do angličtiny, začali učenci z konce 16. století vyrábět anglické překlady italských vojenských pojednání. Pod vlivem originálů to lidé začali hláskovat jako „plukovník“. V polovině 17. století se pravopis standardizoval na verzi „l“, ale výslovnost „r“ byla stále populární (později ztratila slabiku a změnila kor-o-nel na ker-nel). Obě výslovnosti byly chvíli hrál a přidal se ke zmatku mylná představa, že „coronel“ etymologicky souvisí s „korunou“ – plukovník byl někdy přeložen jako „crowner“ v angličtině. Ve skutečnosti je kořenem colonna, italština pro sloupec.

Mezitím se francouzština přepnula zpět na „plukovník“, a to jak v pravopisu, tak ve výslovnosti. Angličtina odhodí ramena dozadu, položí ruce na boky a zeptá se, jak je to nudné?