William Lloyd Garrison (Čeština)

V prvním čísle svých novin proti otroctví, osvoboditel, William Lloyd Garrison uvedl: „Nechci přemýšlet ani mluvit , nebo psát, s mírou … Jsem upřímný – nebudu váhat – nebudu omlouvat – nebudu ustupovat ani o centimetr – A BUDEM VYSLOUŽEN. “ A Garrisona bylo slyšet. Po více než tři desetiletí, od prvního vydání svého týdeníku v roce 1831, až do konce občanské války v roce 1865, kdy vyšlo poslední číslo, Garrison výmluvně a vášnivě vystupoval proti otroctví a za práva Ameriky černí obyvatelé.
Syn obchodního plachtářského mistra William Lloyd Garrison se narodil v Newburyportu v Massachusetts v roce 1805. Z velké části kvůli zákonu o embargu, který Kongres přijal v roce 1807, padla rodina Garrisonů na těžké časy zatímco William byl ještě mladý. V roce 1808 Williamův otec opustil rodinu a přinutil je, aby hledali jídlo pro prosperující rodiny, a přinutil Williama pracovat, prodávat domácí melasové bonbóny a dodávat dřevo.
V roce 1818, poté, co trpěl různými Garrison začal pracovat pro Newburyport Herald jako spisovatel a redaktor. Tato práce a následné práce v novinách by mladému Garrisonovi poskytly dovednosti, které by tak odborně využil, když později publikoval svůj vlastní příspěvek.
Když mu bylo 25 let, připojil se Garrison k hnutí Abolition. Začal být spojován s Americkou kolonizační společností, organizací, která věřila, že černoši by měli emigrovat na území na západním pobřeží Afriky. Na první pohled se zdálo, že společnost podporuje svobodu a štěstí černochů. Určitě existovali členové, kteří podporovali osvobození otroků (udělování svobody). Ukázalo se však, že počet členů obhajujících propuštění představoval menšinu. Většina členů si nepřála osvobodit otroky; jejich cílem bylo pouze snížit počet svobodných černochů v zemi a pomoci tak zachovat instituci otroctví.
Do roku 1830 Garrison odmítl programy Americké kolonizační společnosti. Do této doby pracoval jako redaktor příspěvku o otroctví, který zahájil Benjamin Lundy v Marylandu, Genius univerzální emancipace. A 1. ledna 1831 vydal první číslo svých vlastních novin proti otroctví, Osvoboditel.
Garrison při mluvení o závazcích a prostřednictvím Liberatora a dalších publikací prosazoval okamžitou emancipaci všech otroků. Během třicátých let to byl nepopulární pohled, dokonce iu severanů, kteří byli proti otroctví. Co by se stalo se všemi osvobozenými otroky? Určitě se nedokázali asimilovat do americké společnosti, mysleli si. Garrison věřil, že se mohou asimilovat. Věřil, že se časem všichni černoši budou ve všech směrech rovnat bělošským občanům země. I oni byli Američané a měli nárok na „život, svobodu a hledání štěstí.“
Ačkoli oběh Osvoboditel byl relativně omezený – během druhého ročníku novin bylo méně než 400 předplatných – Garrison si brzy získal pověst nejradikálnějšího z abolicionistů. Přesto jeho přístup k emancipaci zdůrazňoval nenásilí a pasivní odpor a přilákal následovníky. V roce 1832 pomáhal organizovat New England Anti-Slavery Society a následující rok americkou Anti-Slavery Society. Jednalo se o první organizace zaměřené na podporu okamžité emancipace.
Garrison byl neochvějný a neochvějný ve své víře. Věřil, že společnost proti otroctví by se neměla spojovat s žádnou politickou stranou. Věřil, že ženám by mělo být umožněno účastnit se Anti-Slavery Society. Věřil, že americká ústava je dokumentem podporujícím otroctví. Mnoho lidí ve Společnosti se s těmito pozicemi lišilo a v roce 1840 došlo ve Společnosti k zásadní roztržce, která vyústila v založení dalších dvou organizací: Strana svobody, politická organizace a Americká a zahraniční společnost proti otroctví, který nepřiznal ženy. Později, v roce 1851, kdysi oddaný a obdivovaný Frederick Douglass prohlásil, že věří, že ústava může být použita jako zbraň proti otroctví. Garrison, který se cítil zrazen, zaútočil na Douglassa prostřednictvím svého papíru. Douglass odpověděl a útoky zesílily. Garrison a Douglass by své rozdíly nikdy nesjednali.
Ačkoli Lincolnova proklamace emancipace byla vládním nařízením, Garrison ji z celého srdce podporoval. Po skončení občanské války v roce 1865 vydal Garrison své poslední číslo Osvoboditele. Po třiceti pěti let a 1 820 čísel Garrison nezveřejnil ani jedno číslo.

předchozí | další