The Other Kind of „Apostrophe“ (Čeština)
Co je třeba vědět
Apostrof jako literární zařízení označuje řeč nebo adresu osoby, která není přítomna, nebo zosobněného předmětu, například Yorickova lebka v Hamletovi. Vychází z řeckého slova apostrephein, které znamená „odvrátit se.“
Interpunkční znaménko známé jako apostrof již znáte. Používá se hlavně v tandemu s s pro označení držení (jako v Joeově autě) nebo v kontrakcích, aby se nahradily dopisy, které jsou elidovány (jako v nemohl nebo vy).
Apostrophes Other Use
Pokud studujete drama nebo rétoriku, seznámíte se se zcela odlišnou představou o apostrofu – to je řeč nebo projev na nepřítomnou osobu nebo věc, která je zosobněna (například smrt).
Jak hra Love začíná, stojí napjatá a vyčerpaná na přední verandě, obklopená rudou, zvlněnou oblohou, tahá cigaretu a zírá do prázdna . Nahlas promluví dopis, který píše někomu, kdo se jmenuje Ruby, pak váhá, obrací papír a místo toho začíná psát Bohu. (Loves play epigraph from Alice Walkers Color Purple, and the Romances impact is present throughout, especially in Olivias apostrophes to God.)
– Sara Holdren, Sup, 15. října 2018
„Trophe or not“ trophe
Běžně citovaný příklad apostrofu se vyskytuje u Hamleta Williama Shakespeara, když Hamlet narazí na lebku šaška Yoricka, který byl exhumován. „Běda, chudák Yoricku!“ říká a říká svému starému příteli „chlapík nekonečného žertu, nejúžasnějšího.“ Potom se otočí zpět a osloví Yoricka pomocí lebky:
Ham. Kde jsou teď vaše hovory? vaši gamboli? vaše písničky? vaše záblesky veselosti, které jste zvykli postavit stůl řevem?
– William Shakespeare, Hamlet
Apostrof může sestávat z mluvení k neživému objektu – například toho, jak postava Toma Hankse oslovuje volejbal pojmenovaný Wilson ve filmu Cast Away (2000). Může se vyskytovat jako řeč, jako ve starém reklamním sloganu „Calgon, take me away!“
Původ „Apostrof“
Slova pro interpunkční znaménka i dramatický prostředek pocházejí z řeckého slovesa apostrephein, což znamená „odvrátit se“. Na cestě do angličtiny se ale vydali mírně odlišnými cestami, přičemž dramatické zařízení prošlo latinou a interpunkce pozdní latinou a francouzštinou.
Přívlastek apostrofický se týká dramatického zařízení:
„Třináct způsobů pohledu na kuře“ bylo zjevně napsáno s naprostý nedostatek ironie. Zahrnuje sloku plnou apostrofické prosby o náhražky masa: „Ach, sójové“ kuře, „kde máš kosti? / Kde si dám vývar bohatý na minerály? / Ach, sójové,„ kuřecí “, kde je tvůj tuk? / Bez židovských penicilin, jak vyléčit nachlazení mého manžela? „
– Kathleen Alcott, The New Yorker, 22. června 2015
Sloveso strephein, což znamená „obrátit se“ v řečtině se jinými slovy týká umění rétoriky. Jedním z nich je anastrof (inverze obvyklého syntaktického pořadí slov pro rétorický efekt), často označovaný jako Yoda-speak, pro bystrou postavu Hvězdných válek známou tím, že mluví syntaxí objektu-předmětu-slovesa. Příklad pochází od Davida Copperfielda (1848) Charlese Dickense: „Talent, pan Micawber má; kapitál, pan Micawber ne.“ Epistrof je opakování slova nebo výrazu na konci po sobě jdoucích frází, vět, vět nebo veršů (například Abraham Lincoln „s“ lidí, lidmi, pro lidi). A byli bychom naštvaní, kdyby nevyvolali jsme katastrofu, která pro většinu lidí znamená naprosté selhání nebo katastrofu, ale v divadle odkazuje na závěrečnou akci, která završuje rozuzlení dramatického spiknutí.
A zatímco bychom nenáviděli zakončete náš článek o apostrofu tak katastrofickým směrem, to jsou zlomy.
Chcete více? Přečtěte si náš seznam běžných řečnických zařízení!
