Saducecee
Saducecee, hebrejsky Tzedoq, množné číslo Tzedoqim, člen židovské kněžské sekty, která vzkvétala asi dvě století před zničením druhého jeruzalémského chrámu v roce 70. Není známo mnoho s jistotou původu saduceů a rané historie, ale jejich jméno lze odvodit od jména Sádoka, který byl veleknězem v době králů Davida a Šalomouna. Ezekiel později vybral tuto rodinu za hodnou toho, aby jí byla svěřena kontrola nad chrámem, a Zadokité vytvořili chrámovou hierarchii až do 2. století př. N. L.
saduceové byli stranou velekněží, šlechtických rodin a obchodníků – bohatších prvků populace. Dostali se pod vliv helenismu, měli tendenci mít dobré vztahy s římskými vládci Palestiny a obecně představovali konzervativní pohled v rámci judaismu. Zatímco jejich soupeři, farizeové, požadovali autoritu zbožnosti a učení, saduceové tvrdili, že se jedná o narození a sociální a ekonomické postavení. Během dlouhého období boje obou stran – který trval až do zničení Jeruzaléma v 70 letech Římany – ovládli chrám a jeho kněžství saduceové.
Saduceové a farizeové byli v neustálém konfliktu s každou z nich další, nejen kvůli mnoha podrobnostem rituálu a Zákona, ale hlavně kvůli obsahu a rozsahu Božího zjevení židovskému národu. Saduceji odmítli jít nad rámec psané Tóry (prvních pět knih Bible), a tak na rozdíl od farizeů popírali nesmrtelnost duše, tělesné vzkříšení po smrti a existenci andělských duchů. Pro saduceje znamenal ústní zákon – tj. Rozsáhlý soubor postbiblických židovských právních tradic – téměř nic. Naproti tomu farizeové ctili Tóru, ale dále tvrdili, že ústní tradice byla nedílnou součástí mojžíšského zákona. Kvůli přísnému dodržování psaného zákona saduceové jednali přísně v případech týkajících se trestu smrti a doslovně interpretovali mozaikový princip lex talionis („oko za oko a zub za zub“).
I když byli saduceové v náboženských záležitostech konzervativní, jejich bohatství, povýšené chování a ochota kompromisu s římskými vládci vzbudily nenávist vůči obyčejným lidem. Jako obránci současného stavu si saduceové prohlíželi ministerstvo Ježíš se značným znepokojením a zjevně hrál určitou roli při jeho soudu a smrti. Jejich životy a politická autorita byly tak úzce spjaty s chrámovým uctíváním, že poté, co římské legie chrám zničily, saduceové přestali existovat jako skupina a rychle se o nich zmínili zmizel z historie.