Ragnarök (Čeština)
Poetic EddaEdit
Poetic Edda obsahuje různé odkazy na Ragnarök:
VöluspáEdit
Pak začal strašný boj (George Wright, 1908)
Odin a Fenrir, Freyr a Surt (Emil Doepler, 1905)
Thor a midgardský had (Emil Doepler, 1905)
Bitva o ztracené bohy (Friedrich Wilhelm Heine, 1882)
Soumrak bohů (Willy Pogany, 1920)
V básni Edda Poeta Eddy Völuspá, odkazy do Ragnaröku začínají od sloky 40 do 58, přičemž zbytek básně popisuje následky. V básni völva (ženská věštkyně) přednáší informace Odinovi. Ve stanze 41 völva říká:
Fylliz fiǫrvi feigra manna, |
Nasycuje se životem krve osudových mužů, |
—Normalizovaná stará norština | —Překlad Ursula Dronke |
Völva poté popisuje kokrhání tří kohoutů : Ve sloce 42, pastýř jötunn Eggthér sedí na mohyle a vesele hraje na harfu, zatímco karmínový kohout Fjalar (starý norský „hider, podvodník“) vraní v lese Gálgviðr. Zlatý kohout Gullinkambi zakokrhá k irsirovi ve Valhalle a třetí, nejmenovaný saze červený kohout zakokrhá v sálech podsvětí, kde se nachází Hel ve sloce 43.
Po těchto stanzách völva dále souvisí, že chrt Garmr produkuje hluboké vytí před jeskyní Gnipahellir. Garmrova vazba se rozbije a on běží zdarma. Völva popisuje stav lidstva:
Brœðr muno beriaz ok na bǫnom verða |
Bratři budou bojovat a navzájem se zabíjet, |
—Normalizovaná stará norština | — překlad Ursula Dronke |
„Synové Míma“ jsou popsáni jako „ve hře“ „, i když tento odkaz není v dochovaných zdrojích dále vysvětlen. Heimdall zvedá Gjallarhorn do vzduchu a hluboce do něj fouká a Odin hovoří s Mímovou hlavou. Světový strom Yggdrasil se otřásá a sténá. Jötunn Hrym pochází z východu, jeho štít před ním. Midgardský had Jörmungandr se zuřivě svíjí, způsobující srážky vln. „Orel křičí, s bledým zobákem trhá mrtvolu,“ a loď Naglfar se díky vlnám Jormungandra uvolní a vypluje z východu. Oheň jötnarští obyvatelé Muspelheimu vyplují.
Völva pokračuje, že Jötunheimr, země jötnaru, je aroar a že Æsir jsou v radě. Trpaslíci sténají u svých kamenných dveří. Surtr postupuje z jihu, jeho meč je jasnější než slunce. Rocky útesy se otevírají a jötnarské ženy se potápí.
Bohové pak bojují s útočníky: Odin je spolknut celý a živý v boji s vlkem Fenrirem, což jeho manželce Frigg způsobí druhý velký zármutek (první je smrt její syn, bůh Baldr). Odinův syn Víðarr se pomstí svému otce tím, že roztrhl Fenrirovy čelisti a bodl ho kopím do srdce, čímž zabil vlka. Had Jörmungandr otevírá svou rozevřenou tlamu, zívající široce ve vzduchu, a v boji ho potkává Thor. Thor, také syn Odina, který je zde popsán jako ochránce Země, zuřivě bojuje s hadem a porazí ho, ale Thor je schopen udělat jen devět kroků poté, než se zhroutí. Bůh Freyr bojuje se Surtrem a prohrává. Poté lidé opouštějí své domovy a slunce zčerná, zatímco Země klesá do moře, hvězdy mizí, stoupá pára a plameny se dotýkají nebes.
Völva vidí, jak se Země znovu objevuje z vody, a orla nad vodopádem, který loví ryby na hoře. Přeživší Æsir se setkají společně na poli Iðavöllr. Diskutují o Jörmungandrovi, velkých událostech minulosti a runové abecedě. Ve sloce 61 v trávě najdou zlaté herní kousky, o nichž si bohové říkají, že si s nimi už dávno rádi užívali hraní her (doloženo dříve ve stejné básni). Znovu vytvořená pole rostou, aniž by bylo nutné je zasévat. Bohové Höðr a Baldr se vracejí z Hel a žijí šťastně spolu.
Völva říká, že bůh Hœnir si pro věštění vybírá dřevěné návleky a že synové dvou bratrů budou hojně obývat větrný svět. Vidí síň doškovou zlatem v Gimlé, kde bude žít šlechta a příjemně stráví život. Stanzas 65, který se nachází ve verzi básně Hauksbók, odkazuje na „mocnou, mocnou“, která „vládne nad vším“ a která dorazí shora na dvůr bohů (stará norština regindómr), který byl interpretován jako křesťanský doplněk k básni. Ve sloce 66 völva končí svůj účet popisem draka Níðhöggra, mrtvoly v jeho čelistech, létající vzduchem. Völva pak „klesá“. Není jasné, zda sloka 66 naznačuje, že völva odkazuje na současnou dobu, nebo zda se jedná o prvek post-ragnarokského světa.
VafþrúðnismálEdit
Ilustrace Víðarra, jak bodá Fenrira, zatímco drží čelisti od sebe (WG Collingwood, inspirovaný křížem Gosforth, 1908)
Fenrir a Odin (autor: Lorenz Frølich, 1895)
Vanirský bůh Njörðr je zmiňován ve vztahu k Ragnarökovi ve sloce 39 básně Vafþrúðnismál. V básni Odin, maskovaný jako Gagnráðr, čelí v bitvě důvtipu moudrému jötunn Vafþrúðnir. Vafþrúðnismál se zmiňuje o Njörðrově postavení rukojmí během dřívější Æsirsko-vanirské války a o tom, že se „vrátí domů mezi moudrého Vanira“ za „zkázu lidí.“
Ve sloce 44, Odin klade Vafþrúðnirovi otázku, kdo z lidí přežije „slavnou“ Fimbulwinter („Mighty Winter“). Vafþrúðnir odpovídá ve sloce 45, že těmi, kdo přežijí, budou Líf a Lífþrasir, a že se budou schovávat v lese Hoddmímis holt, že pohltí ranní rosu a vyprodukují generace potomků. Ve sloce 46 se Odin ptá, jaké slunce přijde na oblohu poté, co Fenrir spotřeboval existující slunce. Vafþrúðnir odpoví, že Sól porodí dceru, než ji Fenrir napadne, a že po Ragnarökovi bude tato dcera pokračovat po matčině cestě.
Ve sloce 51 Vafþrúðnir uvádí, že poté, co byly Surtrovy plameny nasyceny, budou Odinovi synové Víðarr a Váli žít v chrámech bohů a že Thorovi synové Móði a Magni budou mít kladivo Mjolnir. nza 52, maskovaný Odin se ptá jötunna na Odinův vlastní osud. Vafþrúðnir odpovídá, že „vlk“ pohltí Odina a že Víðarr ho pomstí tím, že v boji rozdrtí jeho chladné čelisti. Odin končí duel jednou poslední otázkou: co řekl Odin svému synovi před přípravou pohřební hranice? Vafþrúðnir si tím uvědomí, že nemá co do činění s nikým jiným než s Odinem, o kterém se zmiňuje jako o „nejmoudřejší bytosti“, a dodal, že Odin sám to mohl vědět. Odinovo poselství bylo interpretováno jako příslib vzkříšení Baldrovi po Ragnarökovi.
Helgakviða Hundingsbana IIEdit
Ragnarök je krátce zmíněn ve sloce 40 básně Helgakviða Hundingsbana II. Zde, nepojmenovaná služka Valkyrie Sigrúnové míjí pohřebiště zesnulého hrdiny Helgi Hundingsbane. Helgi je tam s družinou mužů a překvapuje služku. Služka se ptá, zda je svědkem klamu, protože vidí mrtvé muže jezdit, nebo jestli Vyskytl se Ragnarök. Ve sloce 41 Helgi odpovídá, že to není ani jeden.
Próza EddaEdit
Próza Edora Snorriho Sturlusona silně cituje z Völuspá a v próze podrobně rozpracovává informace o ní , i když některé z těchto informací jsou v rozporu s informacemi uvedenými ve Völuspá.
Gylfaginning kapitoly 26 a 34 Upravit
Loki se osvobodí na počátku Ragnaröku (Ernst H. Walther, 1897)
V knize Próza Edda Gylfaginning, v na Ragnaröka jsou odkazovány zjevné odkazy. Ragnarök je poprvé zmíněn v kapitole 26, kde trůnová postava High, krále síně, říká Gangleri (přestrojený král Gylfi) některé základní informace o bohyni Iðunn, včetně toho, že její jablka udrží bohy mladé až do Ragnaröku.
V kapitole 34 popisuje High spoutání vlka Fenrira bohy, což způsobilo, že bůh Týr přišel o pravou ruku, a že Fenrir tam zůstane až do Ragnaröku. Gangleri se ptá Vysokého, proč, protože bohové mohli očekávat zničení pouze od Fenrira, nezabili Fenrira jednoduše, jakmile byl spoután.High odpovídá, že „bohové drží svá posvátná místa a svatyně v takovém ohledu, že se rozhodli je neznečistit vlčí krví, i když proroctví předpověděla, že bude smrtí Odina.“
V důsledku své role ve smrti boha Baldra je Loki (popisován jako otec Fenrira) vázán na tři kameny a na třech místech jsou vnitřní orgány jeho syna Narfiho (které se proměnily v železo). „Jed mu pravidelně padá na obličej z hada, kterého umístil jötunn Skaði. Lokiho žena Sigyn sbírá jed do kbelíku, ale kdykoli odejde, aby jej vyprázdnil, kapky dosáhnou Lokiho obličeje a bolest, kterou prožívá, způsobí křeče, které vedou k zemětřesení. Loki je dále popsán jako vázaný tímto způsobem až do nástupu Ragnaröku.
Kapitola 51 Gylfaginning Upravit
Kapitola 51 poskytuje podrobný popis Ragnaröku rozptýleného různými citacemi z Völuspá, zatímco jejich kapitoly 52 a 53 popisují jejich následky Události. V kapitole 51 High uvádí, že první známkou Ragnaröku bude Fimbulwinter, během kterého dorazí tři zimy bez léta a slunce bude zbytečné. Vysoké podrobnosti, které před těmito zimami nastaly tři dřívější zimy, vyznačené velkými bitvami po celém světě. Během této doby chamtivost způsobí, že bratři zabíjejí bratry, a otcové a synové budou trpět zhroucením příbuzenských svazků. High pak cituje sloku 45 Völuspá. High dále popisuje, že vlk polkne slunce, potom jeho bratr polkne měsíc a lidstvo bude událost považovat za velkou katastrofu, která bude mít za následek mnoho zkázy. Hvězdy zmizí. Země a hory se otřásají tak prudce, že se stromy uvolní z půdy, hory se převrhnou a všechna omezení se zlomí, což způsobí, že se Fenrir vymaní ze svých pout.
High souvisí s tím, že velký had Jörmungandr, také popisovaný jako dítě Lokiho ze stejného zdroje, prolomí pevninu, jak na ni moře prudce nabobtná. Loď Naglfar, popsaná v próze Edda jako vyrobená z lidských nehtů mrtvých, je vypuštěna ze svého kotviště a vypluje na stoupající moře pod vedením jötunna jménem Hrym. Zároveň se Fenrir, oči a nosní dírky stříkající plameny, nabíjí dopředu s ústy dokořán, horní čelist sahající k nebi a dolní čelist dotýkající se Země. Po Fenrirově boku Jörmungandr rozprašuje jed vzduchem i mořem.
Během toho všeho se obloha rozděluje na dvě části. Z rozdělení se rozjíždějí „synové Muspell“. Nejprve jezdí Surtr , obklopený plameny, má meč jasnější než slunce. High říká, že „Muspelovi synové“ projedou Bifröstem, popsaným v Gylfaginningu jako duhový most, a že se most rozbije. Synové Muspella (a jejich zářivá bojová jednotka) postupují na pole Vígríðr, popisované jako rozloha, která dosahuje „sto lig v každém směru“, kde Fenrir, Jörmungandr, Loki (následovaný „Helovým“), a Hrym (doprovázený všemi mrazivými jötnary) se k nim připojí. I když k tomu dojde, Heimdallr stojí a celou silou fouká do Gjallarhornu. Bohové se při zvuku probudili a setkají se. Odin jede do Mímisbrunnr a hledá radu od Mímira. Yggdrasil otřesy a všechno, všude se bojí.
Scéna z poslední fáze Ragnaröku poté, co Surtr pohltil svět s ohněm (Emil Doepler, 1905)
High souvisí s tím, že Æsir a Einherjar se oblékají do války a míří na pole. Odin, nosí zlatou helmu a složitý kabát, nese jeho kopí Gungnir a jede před nimi. Odin postupuje proti Fenrirovi, zatímco Thor se pohybuje po jeho boku, ačkoli Thor není schopen Odinovi pomoci, protože má zapojil Jörmungandra do boje. Podle High Freyr divoce bojuje s Surtrem, ale padá, protože mu chybí meč, který kdysi dal svému poslovi Skírnirovi. Ohař Garmr (zde popsaný jako „nejhorší z monster“) se vymaní ze svých pout před Gnipahellirem a bojuje s bohem Týrem, což má za následek obě jejich smrti.
Thor zabije Jörmungandra, ale je otráven hadem a podaří se mu projít jen devět kroků, než spadne na zem mrtvý. Fenrir polkne Odina, i když hned poté jeho syn Víðarr kopne nohou do Fenrirovy dolní čelisti, uchopí horní čelist a roztrhne Fenrirovy ústa, čímž zabije velkého vlka. Loki bojuje s Heimdallrem a oba se navzájem zabíjejí. Surtr pokrývá zemi ohněm, což způsobí spálení celého světa. Vysoké citáty sloky 46 až 47 Völuspá a navíc sloka 18 Vafþrúðnismál (druhá týkající se informací o bojišti Vígríðr).
Gylfaginning kapitoly 52 a 53 Upravit
Nový svět, který se vynoří po Ragnaröku, as popsáno ve Völuspá (zobrazení Emila Doeplera)
Vyobrazení Líf a Lífthrasir (Lorenz Frølich, 1895)
Na začátku kapitoly 52 se Gangleri ptá „co bude po spálení nebe a Země a celého světa? bohové budou mrtví, společně s Einherjarem a celým lidstvem. Copak jsi neřekl dříve, že každý člověk bude žít v nějakém světě po všechny věky? “
Postava Třetího, sedícího na nejvyšší trůn v sále, odpovídá, že tam bude mnoho dobrých míst k životu, ale také mnoho špatných. Třetí uvádí, že nejlepším místem k pobytu je Gimlé v nebesích, kde existuje místo zvané Okolnir, kde je hala zvaná Brimir – kde jeden najde spoustu pití. Třetí popisuje halu z červeného zlata umístěnou v Niða fjöll zvaný Sindri, kde „budou žít dobří a ctnostní muži.“ Třetí dále popisuje nejmenovaný sál v Náströndu, plážích mrtvých, který popisuje jako velkou odpornou síň obrácenou na sever, která je postavena z hadích trnů a připomíná „dům se stěnami utkanými z větví“; hlavy hadů směřují dovnitř domu a chrlí tolik jedu, že jeho řeky protékají halou, ve které se musí brodit přísahy a vrahy. Třetí zde cituje Völuspá sloky 38 až 39 s vložením původní prózy o tom, že nejhorší místo ze všeho je v Hvergelmiru, následuje citát Völuspá, který zdůrazňuje, že drak Níðhöggr obtěžuje mrtvoly mrtvých.
Kapitola 53 začíná tím, že se Gangleri ptá, zda někdo z bohů přežije a jestli ze Země nebo z nebe ještě něco zůstane. High odpovídá, že Země se znovu objeví z moře, krásného a zeleného, kde rostou samy zaseté plodiny. Pole Iðavöllr existuje tam, kde kdysi byl Asgard, a tam, nedotčeno Surtrovými plameny, sídlí Víðarr a Váli. Nyní s nimi potkáme otcovo kladivo Mjölnir, setkají se s nimi Thorovi synové Móði a Magni a pocházející z Přijíždějí také Hel, Baldr a Höðr. Všichni společně sedí a vyprávějí vzpomínky, později najdou zlaté herní kousky, které kdysi vlastnil Æsir. Poté je citována sloka Völuspá 51.
High odhaluje, že dva lidé, Líf Lífþrasir, také přežil zkázu tím, že se skryl v lese Hoddmímis holt. Tito dva přeživší konzumují ranní rosu na obživu a od jejich potomků bude znovu osídlen svět. Poté bude citována sloka Vafþrúðnismál 45. Ztělesněné slunce, Sól, bude mít dceru přinejmenším tak krásnou jako ona, a tato dcera bude následovat stejnou cestu jako její matka. Cituje se sloka Vafþrúðnismál 47, a tím končí předpovídání Ragnaröka v Gylfaginningu.