Použití 4+ ke klasifikaci téměř normální svalové síly nezlepšuje shodu
Tato studie se zaměřila na zkoumání, zda rozšíření standardní škály MRC na upravenou MRC stupnici zlepšuje shodu a snižuje variace z hodnocení.
Celkově data neprokazují větší procentuální shodu v upravené skupině MRC ve srovnání se standardní skupinou MRC a vizuální kontrola na Obr. 1 a 2 naznačují, že pokud existuje něco, existuje větší variace mezi stupni a mezi případy v modifikované skupině MRC.
Bylo také zjištěno, že průměrná odchylka analoga je větší v devíti z deseti srovnání (všech pět případů, omezené a není omezeno) v modifikované skupině MRC ve srovnání se standardní skupinou MRC, stejně jako ve všech případech dohromady, což naznačuje, že hodnocení byla v upravené skupině MRC rovnoměrněji rozložena a méně zaměřena.
Hodnoty Kappa pro standardní i modifikované MRC stupnice byly velmi nízké (0,05 resp. 0,14). I když u obou měřítek byla hypotéza o neexistenci dohody překračující dohodu čisté šance (kappa = 0) zamítnuta s p < 0,0001, zdálo se, že v daném hodnocení a síla shody je u obou hodnotících skupin špatná.
Je třeba postupovat opatrně při vyvozování závěrů ze sledované procentuální shody, průměrné odchylky analogu a kappa vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet kategorií o jednu při přepnutí ze standardní MRC na upravenou stupnici MRC. Například s nárůstem ze 2 na 3 kategorie v daném měřítku klesá minimální možná procentuální shoda, kterou lze pozorovat, z 50% na 33,3%. Ada index v rozmezí od 0 do 1 překonává tento problém v tom, že jeho maximální a minimální hodnoty nezávisí na počtu kategorií. Mezilehlé ada indexy se však obvykle snižují při zvyšování počtu kategorií, do kterých jsou případy hodnoceny, což nemusí nutně zachovat pořadí případů, pokud jsou seřazeny podle jejich ada indexů (ilustrativní příklad naleznete v Wilcox „Indexy kvalitativní variace …“ příklad).
Jinými slovy, s výběrem více kategorií se dohoda pravděpodobně sníží (a rozptyl se zvětší), alespoň pokud je použito celé rozpětí měřítka. poznamenal však, že současný dotazník byl záměrně navržen tak, aby se zaměřil na velmi omezenou část stupnice: se 2 správnými odpověďmi (stupně „4“ a „5“) na standardní stupnici MRC a pouze jednou („4+“) na modifikovaná škála MRC. Pokud by tedy v modifikované skupině MRC byla skutečně zjištěna větší shoda a nižší rozptyl, jak bylo předpokládáno, mohlo by to být do určité míry výsledkem více (2 proti 1) správných možností odpovědi na standardní škále MRC .Ale jak je popsáno, aktuální nález navrhují nižší shodu a větší rozptyl v modifikované skupině MRC, a to navzdory účinkům rozdílů v počtu kategorií. V níže uvedené části pojednáváme o tom, zda bylo těchto pět případů ve skutečnosti úspěšně zkonstruováno tak, aby se soustředilo na odpovědi „4“ nebo „5“ na standardní stupnici MRC a „4+“ na upravené stupnici.
Nakonec je kappa mírou shody, která se obvykle používá ve studiích s relativně velkým počtem případů a relativně malým počtem hodnotitelů. Může být aplikován na situace s nízkým počtem případů hodnocených větším počtem hodnotitelů, ale obvykle povede k relativně nízkým hodnotám kappa. Bez ohledu na to by se stále dalo očekávat snížení kappa při zvyšování počtu kategorií, tj. Přechod od standardního MRC k modifikovanému MRC (viz např. Altmann „Praktická statistika pro lékařský výzkum“).
Souhrnně lze říci, že shoda je špatná pro obě stupnice. Skutečnost, že jsme pozorovali nárůst kappa, když jsme použili modifikovanou namísto standardní MRC stupnice, by mohla být v zásadě brána jako indikace mírně zvýšené shody modifikované MRC stupnice. To však nelze přísně otestovat, protože standardní chyby pro pozorovanou změnu hodnot kappa nejsou v daném kontextu k dispozici. Naproti tomu nárůst ada pro modifikovanou MRC stupnici naznačuje větší kvalitativní variaci v hodnocení ve srovnání se standardem MRC, a tedy menší shoda mezi těmi, kdo hodnotili. Pozorování snižování procentní shody ve většině případů i ve všech případech dohromady neposkytuje další indikaci zlepšené shody ac inkluze tak zůstávají ambivalentní. Data celkově nenaznačují jasné zlepšení v dohodě pomocí upravené měřítka MRC.
Popisy případů
S případy speciálně navrženými k nejednoznačnému popisu svalové slabosti v šedé oblasti mezi „4 „a„ 5 “na standardní stupnici MRC se dalo očekávat, že hodnotitelé ve standardní skupině MRC si nebudou jisti, kterou z těchto dvou možností zvolit.Naopak hodnotitelé v modifikované skupině MRC mohli tuto nejistotu vyřešit výběrem „střední“ hodnoty „4+“. Očekávalo se, že to zase povede k větší shodě a menší variabilitě hodnocení v modifikované skupině MRC ve srovnání se standardní skupinou MRC. Na závěr se ukázalo, že tomu tak není.
Nejednoznačně popsaná slabost někde mezi „4“ a „5“ by neměla očekávat, že bude mít za následek rovnoměrné rozdělení „4“ a „5“ stupně ve standardní skupině MRC a je rozumné očekávat, že lékaři budou klást větší důraz na abnormální nálezy v popisu případu, než na normální nálezy. Ve skutečnosti byla známka „4“ zhruba třikrát častější než „5“ ve standardní skupině MRC.
Kromě případu C lze obecně připsat odpovědi „3“ nebo méně ve standardní skupině MRC. účastníkům, kteří nejsou obeznámeni se stupnicí MRC, a / nebo účastníkům, kteří obrátili stupnici vzhůru nohama a ve většině případů zaznamenali 0, 1 nebo 2. Vyšší četnost odpovědí „3“ a méně ve standardní skupině MRC vysvětluje znění otázky č. 1. Účastníci, kteří nejsou obeznámeni se stupnicí MRC, by přirozeně odpověděli „ne“ na otázku č. 1, čímž by se dostali do standardní skupiny MRC. Raters, kteří nejsou obeznámeni se stupnicí MRC, by tak byli převážně nalezeni ve standardní skupině MRC. Abychom tomu čelili, představili jsme výsledky založené na všech dostupných údajích („neomezeně“) a také na údajích omezených na odpovídající odpovědi na horním konci stupnice.
Rozdělení odpovědí v případě A bylo v zásadě podobný mezi skupinami, přičemž „4+“ jednoduše nahradil „4“ v upravené skupině MRC. V případě B však proporcionálně větší počet hodnotitelů v modifikované skupině MRC zvolilo „4“, přestože jim byla k dispozici možnost „4+“. Jak je popsáno v části výše, někteří hodnotitelé zvolili „3“ v případě C – nikoli kvůli neznalosti stupnice, ale proto, že pociťovali slabost proti gravitaci a postupné zvyšování slabosti si vyžadovalo známku „3“. V každém případě drtivá většina hodnotitelů ve standardní skupině MRC zvolila „4“ v případě C, zatímco upravená skupina MRC byla rovnoměrněji rozložena na „4“, „4+“ a „5“, přičemž pouze 3 hodnotitelé si vybrali 3. Případ D byl odlišný od ostatních případů v tom, že odpověď byla uvedena v popisu případu: „Zjistíte stupeň slabosti 4“ a dále byl charakter slabosti uveden jako „převážně související s bolestí“. Je zajímavé, že 44% standardní skupiny MRC a 31% upravené skupiny MRC případ stále klasifikovalo jako „5“. Jinými slovy, značný počet hodnotitelů se rozhodl převést slabost stupně „4“ na stupeň „5“, když byli informováni, že povaha slabosti souvisela s bolestí (na rozdíl od neuromuskulárních). Standardní skupina MRC byla tedy téměř rovnoměrně rozdělena mezi stupně „5“ a „4“. Upravená skupina MRC si naopak zvolila očekávanou odpověď „4+“ pouze u 9% odpovědí (nejnižší ve všech případech) a „4“ odpověděla u 60% odpovědí. Lze tvrdit, že vysoká míra odpovědí stupně „4“ není překvapivá, protože popis případu konkrétně naznačoval, že byl pozorován stupeň 4. Obě skupiny však měly malou výhradu k výběru „5“ navzdory popisu případu a navíc možnost „4+“ dostupná pro upravenou skupinu MRC by byla také v souladu s popisem případu a mohla by sloužit jako způsob kvalifikace známky Slabost „4“ související s bolestí – přesto to byla nejméně častá odpověď v upravené skupině MRC (bar 2 odpovědi „0“). Dostupnost možnosti „4+“ zjevně nepřivedla modifikovanou skupinu MRC k tomu, aby si zvolila tuto známku jako prostředek pro kvalifikaci slabosti jako související s bolestí. Přestože případ E měl nejméně přesvědčivý popis slabosti, 15% upravené skupiny MRC stále zvolilo „4“ – dostupnost možnosti „4+“ je znovu neovlivnila ani nezlepšila dohodu.
elkově tedy tvrdíme, že pět případů bylo ambivalentně formulováno tak, aby upřednostňovalo „střední“ reakci v šedé oblasti mezi „4“ a „5“. Přijmeme-li tuto premisu, výsledky by pravděpodobně měly mít větší shodu v upravené skupině MRC ve srovnání se standardní skupinou MRC. Místo toho možnost „4+“ zjevně přidala pouze další možnost odpovědi, která má být ambivalentní, což mělo za následek spíše větší než menší rozdíly v upravené skupině MRC.
Současná studie zkoumala pouze účinek přidání „4+“ do stupnice MRC, protože tento konec stupnice se jeví jako nejobtížnější k hodnocení. Na základě současných údajů nemůžeme říci, zda rozsáhleji upravené stupnice navržené Radou pro lékařský výzkum, Barr et al. „Paternostro-Sluka a kol. nebo Bohannon by vedl k větší shodě, ale zdá se nepravděpodobné, že ještě větší počet známek bez jasných definic bude s největší pravděpodobností mít za následek ještě větší rozptyl.Je samozřejmě možné, že tato dohoda by se přidáním přechodných ročníků jako „4+“ spíše zlepšila než zhoršila, pokud by tyto stupně byly jasně definovány s objektivními limity – tak tomu však není.
Současná zjištění nejsou založena na skutečných fyzikálních vyšetřeních svalové slabosti a jejich účelem není zkoumat platnost manuálního testování svalů jako takových. Namísto toho písemný popis klinických nálezů, který byl účastníkům předložen, znamená, že byla odstraněna variabilita způsobená různými vyšetřovacími technikami a zkreslení související s kompliancí pacienta atd. Pokud je nám známo, dosud nebyly předloženy žádné srovnatelné dotazníkové studie. Všem hodnotitelům byly prezentovány stejné klinické nálezy (i když v jejich rodném jazyce). Variabilita současných údajů bude tedy převážně odrážet rozptyl související s rozdíly mezi škálami, variace mezi hodnotiteli a případně jazykové rozdíly ve výkladu popisů písemných případů. Na základě současných údajů nemůžeme tyto účinky oddělit, ale i když máme podezření, že menší jazykové rozdíly v interpretaci otázek mají malý účinek, je docela možné, že systematické rozdíly mezi hodnotiteli, kromě těch, které se týkají škály MRC, je zkosený mezi skupinami – např že hodnotitelé, kteří neznali stupnici MRC, měli tendenci odpovídat na otázku č. 1 „Ne“.
Omezení studie
Dotazník mohl být potenciálně distribuován velmi velkému počtu lékařů z různých povolání v severní Evropě. Údaje odráží pouze chiropraktiky a je možné, že širší výběr vzorků lékařů mohl přinést další výsledky. Nemáme však žádný zvláštní důvod tomu věřit, protože měřítko MRC není specifické pro žádnou jednu profesi a je součástí mnoha běžných pregraduálních učebnic a klinických pokynů.
Rovněž omezit délku dotazníku na minimum (abychom zvýšili pravděpodobnost, že jej účastníci dokončí), nezkoumali jsme základní charakteristiky jako věk, pohlaví, roky praxe, hlavní klinické zájmy, univerzita / vysoká škola školení atd. Je možné, že takové údaje mohl vyvolat zajímavé asociace / nepředvídané události a určitě mohl popsat studovanou populaci podrobněji. Populaci studie lze skutečně popsat pouze jako severské chiropraktiky.