NASA vytvořila
Americký Kongres přijal legislativu zakládající National Aeronautics and Space Administration (NASA), civilní agenturu odpovědnou za koordinaci amerických aktivit ve vesmíru, 29. července 1958. NASA od té doby sponzoruje vesmírné expedice, lidské i mechanické, které přinesly důležité informace o sluneční soustavě a vesmíru. Rovněž vypustil řadu satelitů obíhajících kolem Země, které byly nápomocny ve všem, od předpovědi počasí přes navigaci až po globální komunikaci.
NASA byla vytvořena v reakci na vypuštění prvního satelitu Sovětským svazem 4. října 1957, Sputnik I. Satelit o velikosti 183 liber, velikosti basketbalu, obletěl Zemi za 98 minut. Vypuštění Sputniku Američany zaskočilo a vyvolalo obavy, že Sověti mohou být také schopni vysílat rakety s jadernými zbraněmi z Evropy do Ameriky. USA se pyšnily tím, že jsou v čele technologie, a v rozpacích okamžitě začaly vyvíjet reakci, která by signalizovala začátek americko-sovětského vesmírného závodu.
PŘEČTĚTE SI VÍCE: 5 nejsmrtelnějších katastrof Vesmírné závody
3. listopadu 1957 vypustili Sověti Sputnik II, který nesl psa jménem Laika. V prosinci se Amerika pokusila vypustit vlastní satelit s názvem Vanguard, ale ten explodoval krátce po startu. 31. ledna 1958 to šlo lépe s Explorerem I, prvním americkým satelitem, který úspěšně obíhal Zemi. V červenci téhož roku přijal Kongres právní předpisy, které oficiálně zakládají NASA z Národního poradního výboru pro letectví a dalších vládních agentur a potvrzují závazek země zvítězit ve vesmírných závodech. V květnu 1961 prezident John F. Kennedy prohlásil, že Amerika by měla do konce tohoto desetiletí postavit muže na Měsíc. 20. července 1969 dosáhla mise NASA Apollo 11 tohoto cíle a zapsala se do historie, když se astronaut Neil Armstrong stal prvním člověkem, který vstoupil na Měsíc, slavně prohlásil: „To je jeden malý krok pro člověka, jeden obrovský skok pro lidstvo.“
PŘEČTĚTE SI VÍCE: Přistání na Měsíci 1969
NASA pokračovala ve velkých pokrokech v průzkumu vesmíru již od prvního moonwalku, včetně velkého podílu na stavbě Mezinárodní vesmírné stanice. Agentura také utrpěla tragické neúspěchy, například katastrofy, které zabily posádky raketoplánu Challenger v roce 1986 a raketoplánu Columbia v roce 2003.