Jen tak dál, Davide!

Nevzpomínám si, když jsem poprvé viděl dětské banány v obchodě, ale v poslední době je vidím pořád. Obvykle jsou ve svazcích se spoustou více než tuctu, a protože žiji sám, zřídka kupuji něco přes tucet. Minulý týden jsem ale viděl mnohem menší trsy banánů, tak jsem jich vzal pět. Jsou směšně rozkošné – jako banány, jen menší.

Mnohem menší. Všech pět se mi vešlo do dlaně.

O dětských banánech jsem toho moc nevěděl, ale předpokládal jsem, že , jako velké banány, byly by zralé, kdyby zožltly. Nechal jsem je tedy na kuchyňské lince a o několik dní později jsem si všiml, že se stávají současně žlutými i hnědými.

Uh oh. Raději je začněte jíst!

Oloupané banány jsou těžší oloupat než běžné banány, protože jejich kůže je tenčí. Nakonec jsem zmáčknul špičku banánu, než jsem dostal věci pod kontrolu.

I když banán zhnědl, maso bylo zjevně nedostatečně zralé. Banán jsem snědl příliš brzy.

Tehdy jsem se obrátil k internetu. Na blogu Dana Koeppela (který si můžete přečíst zde) jsem našel skvělý příspěvek, který sdílí vše, co kdy potřebujete o dětských banánech vědět. Například „dětské“ banány prodává a distribuuje společnost Dole; společnost Chiquita mezitím prodává „mini“ banány. A Dole a Chiquita ve skutečnosti prodávají různé odrůdy miniaturních banánů – ty, které jsem koupil, se jmenovaly Orito. Blog také obsahoval toto varování:

Ještě jedna věc, kterou MUSÍTE udělat, jinak vaše dobrodružství v malých banánech určitě selže: CHUTÍ MALÉ BANÁNY HROZNÉ, dokud NEJSOU ZŘÍDÉ – A RIPE, PRO MALÉ BANÁNY, NENÍ ŽLUTÁ! Musíte nechat ovoce zhnědnout, jinak nebude dostatečně sladké nebo měkké. Půjde to proti každému vyhynulému banánu, jehož dodržování jste byli vyškoleni. Věřte mi.

Takže zbytek mých banánů zůstal na pultu a, jak řekl, pokaždé, když jsem se na ně podíval, chtěl jsem okamžitě je sežer, protože jsem si myslel, že se zhoršují.

Po několika dalších dnech vypadali takto:

Určitě je to dost hnědé, že?

Bylo. Vyhnul jsem se potížím, že jsem se je pokusil oloupat prsty, a místo toho jsem odřízl špičku svým nožem a po jejich délce jsem odřízl štěrbinu, což z nich dělalo vánek k loupání.

To je dobrý banán! Chutnal stejně jako jeho větší kamarádi, ale trochu sladší a měl hladší a krémovější strukturu.

Při přípravě na tento příspěvek jsem se o banánech dozvěděl mnohem víc. Stejně jako na světě existuje více než 1 000 odrůd banánů, ale 99% těch, které vidíte v obchodech, je odrůdy Cavendish, kterou lze snadno pěstovat a přepravovat. Cavendish je také ohrožen – v jihovýchodní Asii prochází chorobou, která vyhladí celé banánové plantáže, a vědci se obávají, že pokud by tato nemoc migrovala do Střední a Jižní Ameriky, mohla by za deset let vyhubit celý druh. Zde je nedávný článek a článek o dědečkovi z roku 2005, který byl nakonec rozšířen do knihy, kterou bych si rád přečetl. Knihu s názvem Banana: The Fate of the Fruit that Changed the World, napsal Dan Koeppel, který také napsal blogový příspěvek o dětských banánech, na který jsem dříve odkazoval – a ukázalo se, že je docela banánovou autoritou! Jedna závěrečná zábava pro banány: Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, banány nerostou na stromech. Rostliny banánů jsou ve skutečnosti největší ovocnou bylinou na světě (!). Také zde není sezóna banánů – rostliny banánů nepřetržitě přinášejí ovoce po celý rok.

Nevím, jestli se dětské banány vrátí do mé kuchyně nebo ne … Nakonec jsem sežral poslední tři najednou, takže to bylo zhruba to samé jako jíst banán v plné velikosti a se spoustou práce. Ale znáš mě – rád zkouším věci poprvé a rád jsem zkoušel dětské banány.

Jen tak dál, Davide!