Jaký typ vlády má Kanada?

Vláda Kanady formálně označovaná jako vláda Jejího Veličenstva je federální správa Kanady, což je federální parlamentní systém v rámci konstituční monarchie. Federální konstituční monarchie byla zřízena ústavou Zákon z roku 1867, který dále nastiňuje prvky správy věcí veřejných v zemi. Ústava se skládá z písemných stanov, soudních rozhodnutí, zvyků, soudních rozhodnutí a dalších nepsaných úmluv a tradic sahajících až do roku 1763. Písemná část ústavy Kanady je tvořen ústavním zákonem z roku 1867, který vytvořil federaci čtyř provincií, a ústavním zákonem z roku 1982, a dalšími změnami, z nichž poslední byl změněn v roce 2011. Kanada je členem společenství.

Výkonná pobočka vlády Kanady

Hlava státu je monarcha a je zastoupena generálním guvernérem Davisem Johnstonem, který zahájil svou funkci 1. října 2010. Mona rch je královna Alžběta II., která se ujala vedení v roce 1952. V čele vlády je předseda vlády a úřadujícím členem je Justin Pierre James Trudeau z Liberální strany, který se ujal funkce 4. listopadu 2015. Kabinet je tvořen federální ministři, kteří jsou jmenováni předsedou vlády zpravidla z členů jeho strany v parlamentu. Monarchie je zděděnou pozicí a je odpovědná za jmenování generálního guvernéra po radě předsedy vlády a slouží na pětileté funkční období. Po parlamentních volbách vybírá generální guvernér předsedu vlády, který je vůdcem většinové strany ve sněmovně.

Legislativní odvětví vlády Kanady

Kanada má dvoukomorový parlamentní systém složený ze Senátu a Dolní sněmovny. Členy Senátu jmenuje generální guvernér s radou předsedy vlády. Jedná se o celkem 105 členů, kteří mohou sloužit až do věku 75 let. Dolní sněmovna nebo komora de communes, na druhé straně, se skládá z 338 křesel, jejichž členové jsou voleni z volebních obvodů prostou většinou hlasů a mohou sloužit maximálně pouze čtyři roky. Volby poslanecké sněmovny se konaly 19. října 2015 a další se budou konat v roce 2019. Liberální strana má většinová křesla tvořící 39,5% sněmovny a konzervativní strana 31,9%.

Soudnictví Kanady

Nejvyšší soud je nejvyšší soud v Kanadě a skládá se z nejvyššího soudu a dalších osm soudců. Před rokem 1949 mohla odvolání za Nejvyšším soudem projednávat Soudní výbor rady záchodů v Londýně a v roce 1949 země zrušila všechna odvolání, která jdou nad rámec Nejvyššího soudu. Předseda vlády jmenuje hlavního soudce a soudci Nejvyššího soudu a soudci slouží doživotně s povinným odchodem do důchodu na 75 let. Kromě toho, nejvyšší soud, existují další podřízené soudy v zemi na federální úrovni a provinční nebo územní úrovni. Na federální úrovni jsou Federální odvolací soud, federální soud, daňový soud v Kanadě, federální správní soudy a válečné soudy. Na úrovni provincie jsou vrchní zemské soudy, specializované soudy a soudy prvního stupně. V roce 1999 byl založen obvodní soud nebo soud Nunavut, který má pravomoci vrchního zemského soudu, který měl sloužit některým izolovaným osadám.

Federalismus

Zákonodárná moc v Kanadě je podle ústavy rozdělena na dva, parlament provinční vlády a parlament federální vlády. Zákonodárce na úrovni provincií může přijímat pouze zákony, které jsou jim v ústavě vyhrazeny, jako jsou provinční úředníci, školství, charitativní instituce a samospráva. Federální parlament může přijímat zákony, jako jsou poštovní služby, trestní právo, sčítání lidu, navigace a přeprava, armáda, bankovnictví a měna, First Nations, patenty, autorská práva a naturalizace. Někdy se zdá, že se jurisdikce federálního parlamentu a zemského parlamentu překrývají, například federální parlament může regulovat rozvod a manželství; slavnostní uzavření manželství však řídí zemský parlament. Oba parlamenty mají pravomoc ukládat daně, trestat trestné činy, regulovat zemědělství a půjčovat si peníze.