Faktory spojené s délkou postiktálního stavu po generalizované křeči

Výsledky

Vyhodnotili jsme 209 po sobě jdoucích GC (medián věku, 42 let) s mediánem postiktálního trvání 0,75 h. Univariační analýzy ukázaly, že medián trvání postiktálního stavu byl významně delší: u starších pacientů (ve věku ≥ 65 let) než u mladších pacientů (ve věku < 65 let) (2 h vs 0,7 h, p = 0,0005); u pacientů s vyšším skóre modifikované Rankinovy stupnice (mRS) (≥3) na počátku léčby než u pacientů s nižším skóre (≤2) (2,5 h vs. 0,7 h, p < 0,0001) ; u pacientů s delším trváním záchvatů (≥ 30 minut) než u pacientů s kratším trváním (55 h vs. 0,7 h, p < 0,0001); u pacientů, kterým byla podána nouzová antiepileptika, než u těch, kterým nebyla podána (16 h vs. 0,6 h, p < 0,0001); a u pacientů, kteří byli intubováni, než u pacientů, kteří nebyli (63,5 h vs. 0,75 h, p = 0,0009). Vícenásobné lineární regresní analýzy ukázaly, že vyšší věk, vyšší výchozí skóre mRS, delší trvání záchvatů a podávání nouzových antiepileptik byly nezávisle spojeny s delší postiktální dobou.