Druhy tržních struktur

Jak jsme viděli, v ekonomii má definice trhu velmi široký rozsah. Pochopitelně ne všechny trhy jsou stejné nebo podobné. Můžeme charakterizovat tržní struktury na základě úrovní konkurence a povahy těchto trhů. Pojďme si prostudovat čtyři základní typy tržních struktur.

Typy tržních struktur

Ekonomiku bude charakterizovat celá řada tržních struktur. Takové tržní struktury v zásadě odkazují na stupeň konkurence na trhu.

Existují další determinanty tržních struktur, jako je povaha zboží a výrobků, počet prodejců, počet spotřebitelů, povaha produkt nebo služba, úspory z rozsahu atd. Budeme diskutovat o čtyřech základních typech tržních struktur v každé ekonomice.

Je třeba si uvědomit, že ne všechny tyto typy tržních struktur ve skutečnosti existují. Některé z nich jsou pouze teoretické koncepty. Pomáhají nám však pochopit principy klasifikace tržních struktur.

( Zdroj: BusinessJargons)

1] Perfektní konkurence

V dokonalé struktuře konkurenčního trhu existuje velké množství kupujících a prodávajících. Všichni prodejci na trhu jsou malí prodejci, kteří si navzájem konkurují. Neexistuje žádný velký prodejce s významným vlivem na trh. Všechny společnosti na takovém trhu tedy přijímají ceny.

Při diskusi o dokonalé konkurenci existují určité předpoklady. To je důvod, proč je trh dokonalé konkurence do značné míry teoretickým konceptem. Tyto předpoklady jsou následující:

• Produkty na trhu jsou homogenní, tj. Jsou zcela identické
• Všechny firmy mají pouze motiv maximalizace zisku
• Existuje volný vstup a výstup z trhu, tj. neexistují žádné překážky
• A neexistuje koncept spotřebitelských preferencí

2] Monopolistická konkurence

Toto je realističtější scénář, který se ve skutečnosti vyskytuje ve skutečném světě. V monopolistické konkurenci stále existuje velký počet kupujících i prodejců. Všichni ale neprodávají homogenní výrobky. Výrobky jsou podobné, ale všichni prodejci prodávají mírně odlišné produkty.

Spotřebitelé nyní upřednostňují výběr jednoho produktu před druhým. Prodejci si také mohou účtovat nepatrně vyšší cenu, protože se mohou těšit určité tržní síle. Prodejci se tedy do jisté míry stávají tvůrci cen.

Například trh s obilovinami je monopolní konkurencí. Všechny výrobky jsou podobné, ale mírně odlišné, pokud jde o chuť a příchutě. Dalším příkladem je zubní pasta.

3] Oligopoly

V oligopolu je na trhu jen několik firem. I když není jasné, jaký je počet firem, 3-5 standardních firem je považováno za normu. V případě oligopolu jsou tedy kupující mnohem větší než prodejci.

Společnosti v tomto případě buď soutěží s jinou o společnou spolupráci. Využívají svého tržního vlivu k určování cen a následně k maximalizaci jejich zisky. Spotřebitelé se tedy stávají příjemci cen. V oligopolu existují různé překážky vstupu na trh a pro nové firmy je obtížné se prosadit.

4] Monopol

V monopolním typu tržní struktury existuje je pouze jedním prodejcem, takže celá firma bude ovládána jedinou firmou. Může nastavit jakoukoli cenu, kterou si přeje, protože má veškerou tržní sílu. Spotřebitelé nemají jinou alternativu a musí zaplatit cenu stanovenou prodejcem.

Monopoly jsou extrémně nežádoucí. Zde spotřebitel ztratí veškerou svou sílu a tržní síly se stanou irelevantní. Čistý monopol je však ve skutečnosti velmi vzácný.

Vyřešená otázka struktur trhu

Otázka: Příkladem je mobilní průmysl?

1. monopolistická konkurence
2. monopol
3. dokonalá konkurence
4. oligopol

Odpověď: Správná volba je D. V mobilním průmyslu existuje 3–5 dominantních firem (Airtel, Vodafone, Jio atd.). Toto jsou tvůrci cen. A spotřebitelé mají mezi těmito několika možnostmi omezený výběr.