Automatický stabilizátor

V této části je automatická stabilizace začleněna do široce keynesiánského modelu multiplikátoru.

M ultiplier = 1 1 – {\ displaystyle Multiplier = {\ frac {1} {1 -}}}

• MPC = mezní sklon ke spotřebě (zlomek dílčích příjmů utracených na domácí spotřebu)
• T = mezní (indukovaná) daňová sazba (zlomek dílčích příjmů která se platí na daních)
• MPI = marginální sklon k importu (zlomek dílčích příjmů vynaložených na import)

Udržování všech ostatních věcí konstantní, ceteris paribus, čím větší úroveň daní, nebo čím větší je MPI, pak hodnota tohoto multiplikátoru poklesne. Předpokládejme například, že:

→ MPC = 0,8 → T = 0 → MPI = 0,2

Zde máme ekonomiku s nulovými mezními daněmi a nulovými platbami za převod. Pokud by tyto údaje byly nahrazeny vzorcem multiplikátoru, výsledný údaj by byl 2,5. Toto číslo by nám poskytlo příklad, kdy by (například) změna výdajů ve výši 1 miliardy USD vedla ke změně rovnovážného reálného HDP o 2,5 miliardy USD.

Pojďme nyní vzít ekonomiku s kladnými daněmi (nárůst od 0 do 0,2), zatímco MPC a MPI zůstávají stejné:

→ MPC = 0,8 → T = 0,2 → MPI = 0,2

Pokud by tyto údaje byly nyní dosazeny do multiplikačního vzorce, výsledný údaj by byl 1,79. Toto číslo by nám poskytlo příklad, kdy by opět změna výdajů o 1 miliardu USD vedla nyní pouze ke změně rovnovážného reálného HDP o 1,79 miliardy dolarů.

Tento příklad nám ukazuje, jak se multiplikátor snižuje existencí automatického stabilizátoru, a tím pomáhá zmírnit výkyvy reálného HDP v důsledku změn ve výdajích. Tento příklad nejen pracuje se změnami v T, ale také by fungoval změnou MPI při zachování konstant MPC a T.

Mezi ekonomy panuje široká shoda, že automatické stabilizátory často existují a fungují v v krátkodobém horizontu.

Navíc dovoz často inklinuje k poklesu v recesi, což znamená, že více národního důchodu se utrácí spíše doma než v zahraničí. To také pomáhá stabilizovat ekonomiku.