50 let snižování daní pro bohaté se nepodařilo stékat, tvrdí ekonomická studie
Snížení daní pro bohaté již dlouho čerpalo podporu konzervativních zákonodárců a ekonomů, kteří tvrdí, že taková opatření „stékají“ a nakonec podpoří pracovní místa a příjmy pro všechny ostatní. Nová studie z London School of Economics však říká, že 50 let takového snižování daní pomohlo pouze jedné skupině – bohatým.
Nový dokument Davida Hope z London School of Economics a Juliana Limberga z Kings College London zkoumá 18 vyspělých zemí – od Austrálie po USA – za 50leté období od roku 1965 do roku 2015. Studie porovnávala země, které prošly snížením daní v konkrétním roce, například USA v roce 1982, kdy prezident Ronald Reagan srazil daně bohatým, s těmi, kteří tak neučinili, a poté zkoumal jejich ekonomické výsledky.
Hrubý domácí produkt na obyvatele a míra nezaměstnanosti byly po pěti letech téměř totožné v zemích, které snižovaly daně bohatým, a v těch, které to neudělaly, zjistila studie.
Ale analýza odhalila jednu zásadní změnu: Příjmy bohatých rostly mnohem rychleji v zemích, kde byly sníženy daňové sazby. Místo toho, aby se snížily na střední třídu, snížení daní pro bohaté nemusí dosáhnout mnohem více než pomoci bohatí si udržují více svého bohatství a prohlubují nerovnost příjmů, uvádí výzkum.
„Na základě našeho výzkumu bychom tvrdili, že ekonomické důvody pro udržení nízkých daní na daních jsou slabé,“ Julian Limberg, spoluautor studie a lektor veřejné politiky na Kings College London, uvedl v e-mailu pro CBS MoneyWatch. „Když se podíváme zpět do historie, období s nejvyššími daněmi pro bohaté – poválečné období – bylo také obdobím s vysokým ekonomickým růstem a nízkou nezaměstnaností.“
V našem příspěvku pro @ConversationUK David Hope a já tvrdíme, že vlády by se neměly příliš znepokojovat ekonomickými důsledky zdanění bohatých, když rozhodování o tom, jak zaplatit za COVID-19. https://t.co/MRgnX8JfmH
– Julian Limberg (@JulianLimberg) 16. prosince 2020
Protože analýza končí v roce 2015, výzkum nezahrnuje masivní revizi daní prezidenta Donalda Trumpa, kterou podepsal koncem roku 2017 a která snížila daně pro bohaté a korporace a zároveň poskytla mírný střih pro střední třídu. Limberg, který je spoluautorem studie spolu s Davidem Hopeem, hostujícím pracovníkem na London School of Economics „International Innequalities Institute, však uvedl, že neočekává, že by výsledky tohoto snížení daní byly hodně odlišné.
Podle výzkumu dvou významných ekonomů z roku 2019 Emmanuela Saeza a Gabriela Zucmana z Kalifornské univerzity v Berkeley již snížení daní pana Trumpa přineslo bohatství ultrabohatých. Ekonomové zjistili, že poprvé za století 400 nejbohatších amerických rodin platilo v roce 2018 nižší daně než lidem ze střední třídy.
„Pečlivý“ nový výzkum London School Economics naznačuje, že že zvýšení daní u bohatých by mělo být považováno za post-COVID, uvedl Berucley Zucman v e-mailu pro CBS MoneyWatch.
Motor pro silnější ekonomický růst?
Jistě, ekonomika hučela, než v březnu zasáhla národ pandemie, s mírou nezaměstnanosti, která byla na nejnižší úrovni za asi půl století. Konzervativní think tanky, jako je například American Enterprise Institute, poukazovaly na snížení daní pana Trumpa jako na motor silnějšího ekonomického růstu.
Přesto se miliony amerických rodin snažily najít práci, která by platila životní minimum, zatímco náklady na základní věci, jako je zdravotní péče, bydlení a vzdělávání, rostly mnohem rychleji než obvyklý příjem. Podle údajů ze sčítání lidu dosáhla nerovnost příjmů již před pandemií nejvyššího bodu za posledních 50 let.
V roce 2020 pandemie zhoršila nerovnosti napříč všemi spektry a dotkla se rasových, genderových a vzdělávacích rozdílů. Když se v březnu zastavila ekonomika, pracovníci, kteří nemohli přejít na práci na dálku – obvykle zaměstnanci s nízkým příjmem zapojeni do maloobchodu, služeb a pracovní místa v pohostinství – byla zasažena nejvíce.
Současně se úředníkům obecně dařilo lépe, protože s větší pravděpodobností si udrželi svá pracovní místa, když přešli na vzdálenou práci. Investoři také těžili z toho, že se akciový trh shromáždil v naději na hospodářské oživení – vývoj, který nepomáhá většině pracovníků s nízkou a střední třídou. Pouze asi polovina obyvatel USA je investována do akciového trhu prostřednictvím svých důchodových a spořicích účtů, ai pak více než 80% všech akcií vlastní 10% nejbohatších.
PŘERUŠENÍ: Američtí miliardáři od poloviny března rozšířili své kolektivní bohatství o 1 bilion $.To je víc, než by stálo zaslat šek na stimulaci 3 000 $ každému člověku v Americe.
Více z našeho nejnovějšího výzkumu zde: https://t.co/wvfXxl92yK pic.twitter. com / sYgDKiuW70
– Američané pro daňovou spravedlnost (@ 4TaxFairness) 9. prosince 2020
Od začátku pandemie poskočilo společné bohatství amerických 651 miliardářů o více než 1 bilion USD a začátkem prosince dosáhlo 4 bilionů USD, uvedli Američané pro daňovou spravedlnost počátkem tohoto měsíce.
Podle nových údajů zveřejněných University of Chicago a University of Notre Dame mezitím od začátku pandemie do listopadu upadlo do chudoby téměř 8 milionů Američanů.
Obnova ekonomiky a bohatství domácnosti pro rodiny s nízkými a středními třídami patří mezi problémy, kterým čelí nově zvolený prezident Joe Biden poté, co byl inaugurován příští měsíc. Zvyšování daní pro bohaté a korporace by mohlo poskytnout biliony dolarů zdrojů na pomoc ekonomice zotavení, řekl Zucman CBS MoneyWatch.
„Toto není jen životaschopná alternativa, ale také spravedlivá alternativa, protože z pandemie těžili někteří nejbohatší daňoví poplatníci – například velké korporace jako Amazon a jejich akcionáři, „poznamenal.„ Od těchto daňových poplatníků lze rozumně požadovat, aby platili více, aby vyrovnali pandemické ztráty. „